Hudba kytarových virtuozů první poloviny 19. století, mezi něž patřili například Fernando Sor, Mauro Giuliani, Johann Kaspar Mertz a mnoho dalších, je psána pro takzvanou romantickou kytaru. Mnoho kytaristů volí pro takový repertoár dobový originální nástroj nebo repliku. Důvodem je zejména odpovídající barva a charakter zvuku, který inspiruje hráče ke stylové interpretaci a také menší proporce nástroje dovolující hrát s větší lehkostí. 

Mým cílem je, aby repliky nebo chcete-li kopie tzv. romantických kytar byly co nejvěrnější jak zvukově tak i stylem zpracování. V zájmu toho používám materiály, nářadí a pracovní postupy odpovídající danému originálu. Jako předlohy je možno vybrat kytary mistrů, jako byli např.: Stauffer, Ries, Scherzer, Lacote, Fabricatore, atd., které jsem měl tu čest zdokumentovat v muzeích, soukromých sbírkách či při restaurování. 

Romantické kytary jsou stavěné na míru potřebám konkrétního hráče. Narozdíl od moderní "klasické" kytary, jež má poměrně ustálené rozměry, nabízí tyto nástroje řadu velikostí a tvarů korpusu, dále různé varianty menzur (délek strun, rozměrů hmatníku), ladění (kromě standardního ladění se hlavně v komorní hudbě hojně používala o malou tercii výše laděná tzv. terckytara) i sedmi- a vícestrunné kytary.

Pokud Vás tyto odstavce zaujaly, podívejte se prosím zde na fotografie mých nástrojů.

V této galerii je zdokumentována stavba repliky tzv. Bogengitarre.

Home page in English